Na této stránce najdete výběr nejzajímavějších památek v obci Kolešovice. Přehled všech památek v obci najdete na této stránce.
Zámek Kolešovice sestává ze dvou samostatných budov, menšího Starého zámku postaveného před rokem 1720 a rozsáhlejšího, patrového Nového zámku, postaveného hrabětem Štěpánem Olivierem Wallisem ve druhé polovině 18. století. Po dokončení nové budovy sloužil Starý zámek jako hospodářské a administrativní křídlo. Po 2. světové válce byl zámek zkonfiskován. Krátce sloužil jako Státní domov válečných invalidů, od roku 1955 funguje pod různými názvy jako domov důchodců. Areál zámku není přístupný.
Na areál Starého a Nového zámku navazuje poměrně rozsáhlý zámecký park, založený na místě někdejší obory. Park v tehdy módní podobě romantické krajiny založil koncem osmnáctého století hrabě Štěpán Olivier Wallis. V současnosti je větší část zámeckého parku zpustlá, část byla upravena na fotbalové hřiště a část byla ohrazena a slouží potřebám klientů Domova Kolešovice. Část parku je volně přístupná.
Kaple se nachází poblíž severozápadního cípu zámeckého parku na rozcestí silnic do Heřmanova a Zderazi. Původně zde stála pouze socha svatého Jana Nepomuckého. Podnět ke stavbě dala v roce 1832 neobvyklá událost – zámecký zahradník vložil soše do rukou kytici pelargónií, která vydržela kvést šest týdnů. Neobvyklý úkaz byl považován za zázrak a nad sochou byla z příspěvků věřících postavena kaple.
Kolešovický rodák Otto Herrmann (1870-1923) působil v rakousko-uherském válečném loďstvu a za první světové války velel pancéřovému křižníku SMS Kaiser Karl VI. Kontraadmirálův hrob najdete v zadní části hřbitova při ohradní zdi.
Podle pověsti byla za napoleonských válek pobita a pohřbena na Ptačím vrchu jihozápadně od Kolešovic skupina francouzských vojáků. Jejich údajné hroby označovaly čtyři kříže, které postupem času zanikly nebo byly zničeny. V roce 2007 se tyto kříže – takzvaný Francouzský kříž a trojici mohutných dřevěných křížů – podařilo obnovit. Trojice dřevěných křížů vysokých přes čtyři metry byla zhotovena tradiční technikou ručního tesání dřeva. Cesta ke křížům značená směrovkami začíná u železničního přejezdu u nádraží.
V Kolešovicích a nejbližším okolí obce najdete ještě celou řadu drobných památek, většina je však bohužel neúplná nebo poškozená. Pozoruhodný je především zdejší soubor barokních soch – socha sv. Floriána před domem čp. 259 nad železničním přejezdem u nádraží, socha sv. Václava na dolní návsi, sloup Panny Marie a sloup svatého Šebestiána na návsi před zámkem, socha svatého Víta na horní návsi a socha svaté Walburgy při silnici do Zderazi.
Zderazská synagoga pochází z poloviny 19. století, v roce 1934 byla odprodána soukromému majiteli. Nějaký čas sloužila jako skladiště, v současnosti je nevyužitá a v havarijním stavu. Synagoga není přístupná.
Historie hřbitova sahá snad až do 15. století, nejstarší ze zhruba dvou set dochovaných náhrobků jsou z 18. století. Židovský hřbitov se nachází v poli vlevo při silnici ze Zderazi do Čížkova. Ke hřbitovu nevede cesta, přístupný je pouze po poli.
Půvabnou barokní kapli nechala v roce 1833 postavit zderazská obec a současně věnovala do kaple sochu svatého Jana Nepomuckého. V roce 2009 se osiřelé a zdevastované kaple ujalo občanské sdružení Zderaz a zahájilo její postupnou obnovu, která dosud pokračuje.
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
30 |
1
|
2 | 3 | 4 | 5 | 6 |
7
|
8
|
9 | 10 |
11
|
12 | 13 |
14 |
15
|
16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21
|
22
|
23 | 24 |
25
|
26 | 27 |
28 |
29
|
30 | 31 | 1 | 2 | 3 |